Novogotický jednolodní kostel vystavěl v letech 1894-1896 podle svého vlastního návrhu liberecký stavitel Adolf Bürger. Ozdobou interiéru je hlavní oltář se sochou Božského Srdce Ježíšova, zhotovený v uměleckých dílnách v Mnichově. V letech 1897-1898 byla k objektu přistavena ještě budova školy a ubytovny řádových sester, během let však stavby měnily svého majitele a tím i způsob využití. Dnes sídlí v rozsáhlém komplexu poliklinika a lékárna.

Lokalita: ul. Klášterní, Liberec 1

Na obtížném svažitém terénu bylo vystavění kostela skutečně oříškem, který se podařilo rozlousknout architektům M. Kühnovi a H. Fantovi spolu se stavitelem A. Hübnerem. Stavba započala roku 1908 - tedy právě v době oslav šedesáti let panování císaře Františka Josefa I. - a proto byl nový kostel pojmenován jako Jubilejní. Práce byly ukončeny roku 1911 a jelikož správu kostela převzal kapucínský řád z Tyrol, byl ke stavbě připojen také jejich menší klášter. Netradiční je především vzhled kostela, který je ve slohu novobarokním se secesními prvky. V současnosti již kostel bohužel neslouží svému původnímu poslání, a tak ačkoliv zůstává charakteristickou dominantou nivy řeky Nisy, postupně propadá chátrání.

Lokalita: Jungmanova ul., Liberec 2

Harcovský kostel byl vystavěn v letech 1858-1860 díky darům místních občanů. Pozdně empirový kostel je jednolodní se štíhlou věží a svým vzhledem do určité míry naznačuje příchod slohu novorománského. Architektura kostela sice není příliš ceněna, přesto však je stavba samotná výraznou a naprosto neodmyslitelnou součástí Harcova.

Lokalita: ul. Na Zvonku, Liberec 15 (Starý Harcov)

Ve Vratislavicích se vystřídalo během staletí několik kostelů, ovšem do dnešní doby zůstal zachován pouze kostel Nejsvětější trojice z let 1700-1701. Na popud hraběte Gallase provedl stavbu známý pražský architekt M.A.Canevalle, jenž je mimo jiné autorem také kostela sv. Kříže. Jednolodní barokní stavba prošla v letech 1900-1901 důkladnou opravou a z téže doby se nám dochovalo také vnitřní vybavení kostela. Motiv Nejsvětější trojice je v tomto kostele zdůrazněn hned několikrát - např. na štukové výzdobě vchodu, kde je boží oko zasazené do obláčku a paprsku, na oltářním obraze autora F. Leubnera z roku 1782 atd. Kostel je dodnes nepřehlédnutelnou dominantou Vratislavic nad Nisou.

Lokalita: Tanvaldská ul., Liberec 30 (Vratislavice nad Nisou)

Obec Ruprechtice dlouho usilovala o vlastní kostel a její snaha neklesla ani poté, kdy byl nad Ruprechticemi postaven kostelík U Obrázku. Ruprechtičtí si totiž přáli mít prostornější svatostánek přímo v obci, a tak díky sbírkám věřících a značnému příspěvku J. Salomona z Kateřinek byl roku 1909 slavnostně položen základní kámen ke stavbě kostela poblíž náměstí. Autory návrhu byli opět známí architekti M. Kühn a H. Fanta, stavitelem pak A. Bürger - stavba byla vysvěcena 18.9.1919. Jednolodní novogotický kostel upoutá především svou 47 metrů vysokou věží, která je důstojnou dominantou nejen Ruprechtic, ale také úpatí Jizerských hor.

Lokalita: ul. Vrchlického, Liberec 14 (Ruprechtice)

Kostel sv. Antonína Velikého tvoří díky své 70 metrů vysoké věži jednu z dominant Liberce (radniční věž v sousedství měří "pouze" 65 metrů) již po několik staletí. Byl postaven na místě původního dřevěného kostelíku s nímž je spjata současně i první zmínka o Liberci z roku 1352 v souvislosti s placením desátků. Nynější kostel byl postaven v letech 1579-1587 pravděpodobně dle návrhu stavitele M. Spazia a je první zděnou stavbou města. Interiér je zdoben střídmě v protestanstském duchu, cenný je zejména hlavní oltář vysoký 10 metrů, který znázorňuje patrony české země.

Lokalita: Kostelní ul., Liberec 1

Se stavbou kostela v Dolním Hanychově započal stavitel Stefan Arnold 24.5.1915, ovšem kvůli válce byl kostel dokončen teprve 4.9.1919. Stavba má jednoduchý obdélníkový půdorys s věží vysokou 33,8 metru a prostý interiér, jehož hlavní ozdobou je oltář se sochou sv. Bonifáce. Díky nízké a rozptýlené zástavbě v Dolním Hanychově patří kostel sv. Bonifáce k výrazným stavbám této části města.

Lokalita: ul. Ještědská, Liberec 8 (Dolní Hanychov)

Zděný kostel sv. Jana Křtitele nahradil svého dřevěnného předchůdce roku 1657 a roku 1678 byla přestavěna také věž a v ní pak zavěšeny tři zvony. Velká úprava se konala v letech 1708 - 1709 , kdy byl obnoven celý interiér včetně oltáře, kazatelny a varhan. K předsíni této barokní stavby s jedinou věží byla roku 1746 přistavěna kaple rodinny Appeltů. Kostel sv. Jana Křtitele dodnes představuje cennou vzpomínku na dávnou historii Rochlic.

Lokalita: ul. Na Žižkově, Liberec 6 (Rochlice)

Janovodolský kostel byl vystavěn roku 1716 na popud Karla Kristiána Platze z Ehrentalu, jméno stavitele se však nedochovalo. Kostel byl zasvěcen Janu Nepomuckému - jednomu z patronů a ochránců naší země. Zvláštností této raně barokní stavby je oltář proti všem zvyklostem orientovaný nikoli na východ, ale k západu. Interiér kostela byl velmi jednoduchý a střízlivě vybavený v současné době však již neslouží svému účelu.

Lokalita: ul. Kubelíkova, Liberec 9 (Janův Důl)

V srpnu roku 1680 vypukla v Liberci epidemie moru, která si vyžádala na 300 obětí. Pro tak velký počet zemřelých brzy přestal dostačovat městský hřbitov u kostela sv. Antonína a proto bylo vybudováno nové pohřebiště a při něm pak roku 1696 menší kostel. Autorem byl pražský stavitel italského původu M.A. Canevalle, který symbolicky zvolil půdorys ve tvaru kříže, neboť právě sv. Kříži byl kostel zasvěcen. Pod vedením stavitele J.J.Kuntze proběhla v letech 1753-1756 rozsáhlá přestavba, po které kostel vzhledově připomíná chrám v Hejnicích a představuje nejcennější barokní stavbu Liberce. Zajímavá je jistě i skutečnost, že právě v kostele sv.Kříže byla roku 1759 zřízena první veřejná knihovna v Liberci. Zásluhu na tom měl především Anton Kopsch, který také financoval bohatou výzdobu kostela. Cenná umělecká díla zde zůstala zachována až do dnešních dnů, nejvzácnější z nich je soška Matky Boží, jež se může pochlubit také zajímavou historií. Samotný kostel je jistě skvostným dílem, ovšem i jeho okolí zdobí vzácné památky. V zahradě kostela je totiž umístěn krásný morový sloup z dílny slavného sochaře M. B. Brauna, kolem něj je křížová cesta s obrazy J. Führicha - rodáka z nedaleké Chrastavy.

Lokalita: Malé nám., Liberec 1

Neorománský kostel byl vystavěn v letech 1884-1887 podle návrhů vídeňských architektů R. Jordana a J. Schmalzhofera stavitelem F. Schlozem. Jelikož kostel patřil lazaristům, jejich zakladatelem byl sv. Vincenc z Paoli, nese stavba jméno po svém patronovi. Kostel zaujme na první pohled svým neobvyklým vzhledem, kombinací červených režných cihel a kamene. Zajímavé jsou také ozdobné římsy, nároží a sloupy z pískovce dovezeného z daleké Pirny. Vnitřek kostela byl původně také pojat v novorománském stylu, ovšem léta chátrání si vybrala svou daň, a tak za dnešní existenci kostela vděčíme členům obce adventistů, kteří se opuštěného objektu ujali a přestavbou pro své účely ho zachránili před naprostou zkázou.

Lokalita: U Jánského kamene, Liberec 4 (Perštýn)

Dnešní zděný kostel stojí od roku 1833 na místě původně dřevěné kaple. Dle přání majitele panství Kristiána Kryštofa Clam-Gallase byl stavbou pověřen inženýr F. Effenberger. V upomínku na Sedmiletou válku byly původně nad vchodem do kostela zazděny dvě dělové koule, později při rekonstrukci odstraněné. Kostel sice není nijak výrazný, přesto však, díky své poloze přímo u hlavní silnice na Ostašov, jistě upoutá pozornost.

Lokalita: ul. Křižanská, Liberec 20 (Ostašov)

K původu secesního kostelíku, který zdobí úpatí Jizerských hor, se vztahuje celá řada pověstí. Podle nich stávala na místě dnešního kostela původně studánka s čirou vodou, která měla sílu léčit všemožné neduhy a tak není divu, že k ní proudily davy nemocných. Jedním z churavějících byl také sedlák Weber, kterému zdejší pozemky patřily a ten dokonce z vděčnosti za své uzdravení vztyčil u studánky kamenný kříž s Kristem a sochami P. Marie a sv. Jana Nepomuckého. Díky dalším zázračným uzdravením pověst o "léčivé studánce" nadále sílila, z čehož měla prospěch také obec Ruprechtice, a proto nechala roku 1907 postavit u studánky kostel (architekt: M.Kühn a H. Fanta, stavitel: A.Hübner). Secesní stavba, ke které vede kaštanová alej s poutavou křížovou cestou, zůstává dodnes dobře viditelnou dominantou zdejší krajiny a rozhodně stojí za bližší návštěvu.

Lokalita: Horská ul., Liberec 14 (Ruprechtice)

Kavárna Pošta ve vídeňském stylu je jednou z perel náměstí Dr. E. Beneše. Neorokokový sloh, keramické obklady, zlacené štuky, nádherná zrcadla to vše vytváří útulnou atmosféru v duchu minulého století.

Lokalita: nám. Dr.E.Beneše, Liberec 1

Neobvyklá stavba vznikla v letech 1900 - 1901 na popud Heinricha Liebiega, stavitelem byl architekt Schmitz. Výšina byla určena zejména turistům a výletníkům jako místo odpočinku a občerstvení, sloužit ovšem měla i jako rozhledna. Pozoruhodný je především půvabný starobylý vzhled budovy, který získala díky jednoduchému triku stavitelů. Na její zbudování se totiž použily kamenné kvádry ze zbořených středověkých domů z Norimberku. Samotná stavba prožila bouřlivé časy, postupem času chátrala, až musela být zavřena. V současné době naštěstí získala nájemce, který na sebe převzal i závazek opětovně zpřístupnit Libereckou výšinu turistům.

Lokalita: úpatí Jizerských hor

Baron Theodor von Liebieg - majitel továrny, která patřila ve své době k největším v celé zemi se rozhodl vybudovat v její blízkosti sídlo pro svou rodinu a tak byla roku 1897 za tímto účelem vystavěna romantická hrázděná budova s arkýřem na nároží. Na tuto stavbu záhy navázala další, která představuje jakýsi zámek se čtyřbokou věží a jak se říká do třetice všeho dobrého, roku 1904 přibyla třetí část s prvky secesního slohu. Zámeček během let sloužil jako obytné sídlo, poté mateřská škola a jesle, sídlo ředitelství akciové spol. Textilana a nyní patří přímo Magistrátu města Liberec. Honosná romantická architektura a pozoruhodné zapojení do svažitého terénu činí tuto budovu jednou z nejzajímavější staveb z přelomu století.

Lokalita: Jablonecká ul., Liberec 1

Nádherná neorenesanční budova Městských lázní vznikla v letech 1901 - 1902 dle projektu vídeňského architekta Branga. Celý objekt, jeho exteriér i výzdoba interiéru, je přizpůsoben původnímu poslání městských lázní. Štít je zdoben sochou Poseidona a jeho ženy, plastiky nad okny zase představují vodní hry. V současné době je ovšem budova uzavřena, její poslání převzal nedaleký plavecký stadion. Turisté tak už mohou obdivovat pouze exteriér lázní, který i přes částečnou omšelost stále zůstává dokladem zručnosti našich předků. Od května 2005 patří budova lázní Magistrátu města Liberec, o jejím dalším využití se jedná.

Lokalita: Masarykova ul., Liberec 1

Liberecká synagoga byla vystavěna v letech 1887-1889 uznávanou firmou Sachers a Gärtner dle projektu architekta K. Königa z Vídně. Díky umístění v centru města a zejména novorenesanční architektuře působila budova skutečně monumentálním dojmem a svůj účel plnila až do roku 1938, kdy byla nacisty o tragické "Křišťálové noci" vypálena. Dnes je v Liberci na tomto místě již synagoga nová, ve tvaru poloviny Davidovy hvězdy a pláštěm, který symbolicky připomíná Zeď nářků.

Lokalita: Rumjancevova ul., Liberec 1

Koncem 18. století byl Liberec proslulý jako středisko textilní výroby. Své domy si výrobci textilního zboží stavěli na pozemcích s možností přívodu vody potřebné pro výrobu, především na řece Nise. Kupec plátna Bedřich Šolc si v roce 1771 také postavil svůj dřevěný a roubený patrový domek. V současné době zde sídlí Správa chráněné krajinné oblasti Jizerských hor. Krása této v Liberci ojedinělé roubené stavby vynikla po provedené parkové úpravě okolí. Šolcův dům je zajímavým dokladem dovednosti podještědských tesařů z konce 18. století.

Lokalita: U Jezu., Liberec 4

Valdštejnské domky ve Větrné uličce jsou nejstaršími dochovanými domy v Liberci. Pocházejí z let 1678 - 1681 a jsou dnes v Liberci jedinou památkou na tento klasický typ měšťanských domů, které kdysi zdobily celé Nové Město. Sám název "Valdštejnské domky" je velice pozoruhodný, neboť byly vystavěny teprve několik desetiletí po smrti Albrechta z Valdštejna. Tyto domy sloužily původně řemeslníkům a hlavně soukeníkům, v jednom z nich byla později také krčma "U Města Petrohradu". Pravděpodobně nejvíce však upoutávaly pozornost kolemjdoucích každoročně zde konané vánoční trhy s prodejem ozdob, figurek a cukroví. Postupem času tyto cenné objekty chátraly do té míry, že ohrožovaly své okolí, proto se začalo uvažovat i o případném zboření. Smutnému osudu unikly zásluhou sousední Střední průmyslové školy, jejích studentů a profesorů, kteří provedli náročnou rekonstrukci a zachovali tak vzácnou památku na libereckou historii i pro příští generace.

Lokalita: Větrná ul., Liberec 1

Přehrada na Harcovském potoce byla vybudována v letech 1902 - 1904 jako reakce na mohutnou ničivou povodeň, která roku 1897 nemilosrdně zaplavila město. Projekt vypracoval zkušený budovatel přehrad prof. Dr. Intze z Cách, který upustil od tradičních sypaných hrází a navrhl vystavět vůbec první zděnou přehradní hráz v Evropě. Kromě této přehrady mělo být postaveno ještě dalších 5 hrází v Jizerských horách a tento plán byl, až na jedinou výjimku, také realizován. Harcovská přehrada je i s podzemními základy vysoká 20,5 metru, 157 metrů dlouhá a koruna se zvedá 13 metrů nad terén. Celá stavba patří k zajímavým technickým památkám z období secese a dodnes slouží k rekreačním účelům obyvatel města.

Lokalita: Liberec

Při procházkách Libercem vás jistě zaujme mnoho výrazných soch a plastik. Na Štefánikově náměstí můžete vidět památník obětem 2. sv. války, za radnicí je kuriózní zastávka MHD s názvem Hostina obrů a interiér knihovny zdobí tajemná Žíla. U Grandhotelu Zlatý lev vás čeká futuristická svítící Koule a jen o pár metrů dále uprostřed parku trůní dvanáct mramorových bloků představujících Dvanáct měsíců. Hlavně děti si získá veselá skupinka roztodivných tvorů u nádraží MHD, kterým dominuje dvouhlavá želva a pravým rájem soch je pak zoologická zahrada, kde najdete zajímavé dílo inspirované spoluprací Liberce a spřáteleného města Augsburg s názvem Partnerství a kromě něj ještě mnohé další výtvory.

Lokalita: Liberec