Kraj: Liberecký (hlavní město kraje) / okres: Liberec / obec s rozšířenou působností.
Území města je rozčleněno na 33 čtvrtí, z nichž 32 spravují přímo orgány města a jednu městskou čtvrť spravují orgány Městského obvodu Liberec - Vratislavice nad Nisou, který je vyčleněn jako samostatný městský obvod.
Číslo čtvrti. název čtvrti (katastrální území): I. Staré Město (Liberec), II. Nové Město (Liberec), III. Jeřáb (Liberec), IV. Perštýn (Liberec), V. Kristiánov (Liberec), VI. Rochlice (Rochlice u Liberce), VII. Horní Růžodol (Horní Růžodol), VIII. Dolní Hanychov (Dolní Hanychov), IX. Janův Důl (Janův Důl u Liberce), X. Františkov (Františkov u Liberce), XI. Růžodol I (Růžodol I), XII. Staré Pavlovice (Staré Pavlovice), XIII. Nové Pavlovice (Nové Pavlovice), XIV. Ruprechtice (Ruprechtice), XV. Starý Harcov (Starý Harcov), XVI. Nový Harcov (Starý Harcov), XVII. Kateřinky (Kateřinky u Liberce), XVIII. Karlinky (Karlinky), XIX. Horní Hanychov (Horní Hanychov), XX. Ostašov (Ostašov), XXI. Rudolfov (Rudolfov), XXII. Horní Suchá (Horní Suchá u Liberce), XXIII. Doubí (Doubí u Liberce), XXIV. Pilínkov (Pilínkov), XXV. Vesec (Vesec u Liberce), XXVIII. Hluboká (Hluboká u Liberce), XXIX. Kunratice (Kunratice u Liberce), XXX. Vratislavice nad Nisou (Vratislavice nad Nisou), XXXI. Krásná Studánka (Krásná Studánka), XXXII. Radčice (Radčice u Krásné Studánky), XXXIII. Machnín (Machnín), XXXIV. Bedřichovka (Machnín), XXXV. Karlov pod Ještědem (Machnín).
Počet obyvatel: Ke dni 31.12.2006 bylo ve městě oficiálně evidováno 98 781 obyvatel.
Orgány města jsou: Zastupitelstvo města, rada města, primátor města, Magistrát města Liberce
Městský znak: Znak Liberce tvoří stříbrný štít, na kterém je hradební zeď rubínové barvy s dvěma věžemi a cimbuřím. Zlaté veřeje brány, zavěšené na stříbrných závěsech, jsou otevřené, ale bránu do hoření poloviny uzavírá zlatá padací mříž se stříbrem kovanými špičkami. V každé věži se nachází otevřená branka, nad ní střílna a podlouhlé, křížem dělené okénko. Věže mají stříšku s cimbuřím rovněž rubínové barvy, zakončenou zlatou makovicí a modrým, vlajícím praporkem. Na zdi nad branou visí štít lazurově modré barvy se stříbrným kolem, znakem Redernů. Na cimbuří mezi věžemi stojí rozkročen zlatý lev se zlatou korunou na hlavě, s červeným jazykem a se vztyčeným ocasem.
Městská vlajka: List je tvořen dvěma vodorovnými pruhy, červeným (nahoře) a bílým (dole). V žerďové polovině je znak města ve španělském štítě. Poměr šířky k délce listu je 2 : 3.
Městské logo: Podkladem pro tvorbu loga jsou dvě nejvýznamnější stavby města - radnice a budova Ještědu. Pro užití obou uvedených městských symbolů je použito zjednodušené křivkové zobrazení, které nesleduje detaily obou staveb, ale snaží se je vystihnout v podstatných rysech. Pro sjednocení obou grafických prvků do loga dochází k odstranění pravé části radnice a levé Ještědu, přičemž obě zbývající části se spojí v jeden celek. Třetím prvkem, jenž dotváří logo, je nápis Liberec ve stejné barvě jako předešlé dva prvky (barva Pantone 281 CV), s použitím písma France (True Type)1.0.

Další informace k této kapitole nabízí stránky:

Liberec se nachází na severu Čech v tzv. Frýdlantském výběžku, v kotlině mezi Jizerskými horami (SV) a Ještědským hřebenem (JZ). Centrum města - nám. Dr. E. Beneše leží na 50°43´ severní šířky a 15°04´ východní délky ve výšce 374 m.n.m. Nejvyšším bodem je vrchol Ještědu ve výšce 1012 m.n.m., dolní stanice kabinové lanové dráhy má 600 m.n.m., koryto řeky Nisy je kolem 350 m.n.m.
Rozloha: 10610 ha
Dopravní vzdálenosti: Brusel 950 km, Berlín 250 km, Mnichov 500 km, Varšava 550 km, Vídeň 450 km, Bratislava 430 km, Brno 340 km, České Budějovice 248 km, Hradec Králové 96 km, Praha 108 km, Plzeň 201 km, Pardubice 116 km, Ostrava 343 km, Olomouc 238 km, Ústí nad Labem 89 km.
Liberec je vzdálen pouhých dvacet kilometrů od hranic s Německem i Polskem, a proto je ideálním výchozím bodem pro objevné toulky po celém Euroregionu Nisa. Pro cestu do Německa a zejména blízké Žitavy (Zittau) volí místní nejčastěji směr Hrádek nad Nisou-Porajów, kde část cesty vede skrze polské území. Směrem do polského vnitrozemí jsou pak nejužívanější cesty směrem na Nové Město p. Smrkem-Czerniawa Zdrój nebo Harrachov-Jakuszyce.

Další informace k této kapitole nabízí stránky:

Liberec se rozkládá po obou březích řeky Nisy, která má čtyři hlavní zdroje. Hlavním je Lučanská Nisa, která pramení u obce Lučany na Jablonecku (kamenný pomíček), dále Novoveská Nisa, Bílá Nisa a poslední je Černá Nisa, která se k toku přidává za Libercem ve Stráži. Od pramene až po místo, kde Nisa opouští naše území, měří její tok 53 kilometry. Na své pouti se vlévá do Odry a ta poté končí v Baltském moři. Přehrada na Harcovském potoce byla vybudována v letech 1902 - 1904 jako reakce na mohutnou ničivou povodeň, která roku 1897 nemilosrdně zaplavila město (na Nové Louce v Jizerských horách podle měření tehdy v jednom dni napršelo neuvěřitelných 345 l/m2). Projekt přehrady vypracoval zkušený budovatel přehrad prof. Dr. Intze z Cách, který upustil od tradičních sypaných hrází a navrhl vystavět vůbec první zděnou přehradní hráz v Evropě. Kromě této přehrady mělo být postaveno ještě dalších 5 hrází v Jizerských horách a tento plán byl, až na jedinou výjimku, také realizován. Harcovská přehrada je i s podzemními základy vysoká 20,5 metru, 157 metrů dlouhá a koruna se zvedá 13 metrů nad terén. Celá stavba patří k zajímavým technickým památkám z období secese a dodnes slouží k rekreačním účelům obyvatel města. Z přirozených vodních ploch jsou nejvyhledávanější rybníčky Vesecký (tzv. Teich), Žabák nebo též Kačák v Krásné studánce, popř. rybník Seba. V letním období nabízí osvěžení také dvě zdejší koupaliště: Vápenka a Sluníčko a bazény: klasický Plavecký bazén na Tržním nám. nebo relaxační Aquapark v Centru Babylon.

Další informace k této kapitole nabízí stránky:

V Liberci si můžete vybrat z mnoha různých a někdy i poněkud netradičních způsobů dopravy. Kapitolou samy pro sebe zůstávají liberecké tramvaje, které sviští z jednoho konce města na druhý a vybrat si přitom mohou z dvojího rozchodu kol (1000 a 1435 mm.) - to je také důvod proč na zemi leží místo obvyklých dvou kolejnic vedle sebe hned koleje tři. Při významných událostech (např. státních svátcích) můžete ve městě potkat i jejich stařičkou kolegyni z roku 1929 jménem Bovera. Další zajímavostí je tzv. Babylonská tramvaj, která vlastně tramvají vůbec není, ale zato vás příjemně sveze od Babylonu do ZOO a zpět. Velmi neobvyklé je také tramvajové spojení mezi městy Liberec-Jablonec, kdy část úseku trati jedou cestující prakticky lesem. Kromě tramvají tvoří páteř liberecké MHD autobusy. Velice zajímavým projektem (zatím však není spuštěn) je tzv. Regiotram Nisa, který předpokládá propojení železniční a tramvajové dopravy prostřednictvím vozů TramTrain a tím zajištění bezpřestupové dopravní obslužnosti mezi příměstskými oblastmi a centry spádových měst v regionu. Velký zájem turistů poutá již tradičně kabinová lanová dráha, jež dopravuje poutníky z Horního Hanychova až na samý vrchol hory Ještěd a je nejstarší fungující lanovou dráhou v ČR (1933). Společnost jí dělají nedaleké sedačkové lanovky, které přepravují pasažéry na Ještědském hřebeni. Ve městě působí rovněž několik taxislužeb, jejichž vozy se logicky soustřeďují do míst s velkou koncentrací cestujících (nádraží ČD, ČSAD, MHD atd.). Vyhledávanou službou meziměstské autobusové dopravy jsou speciální sezónní spoje - v létě cyklobusy a v zimě skibusy, které dopravují sportovce i jejich výbavu do Jizerských hor. Také vlaky mají zde na severu své výhody - atraktivní je například cenově výhodné vlakové spojení do německých příhraničních měst Žitavy nebo Drážďan. A zatoužíte-li vidět svět alespoň na chvilku z ptačí perspektivy, vydejte se na liberecké letiště, kde se pořádají vyhlídkové lety, letecké výcviky, parašutistické seskoky atd.

Další informace k této kapitole nabízí stránky:

Liberec leží v klimaticky mírném pásu, podnebí však určují horská pásma, jejichž hřebeny jsou překážkou proudění vlhkého a chladného vzduchu od Atlantického oceánu, proto si město užívá poměrně hojných srážek. Následující hodnoty vychází z údajů Českého hydrometeorologického ústavu v Praze (stanice Liberec 398 m.) a jsou ročním průměrem za období let 1961-1990. Čili průměrná teplota vzduchu je 7,2°C / nejteplejším měsícem je červenec 16,2°C / nejchladnějším leden -2,5°C. Průměrný úhrn srážek je 803,4 mm ročně / nejdeštivějším měsícem je srpen 88,4 mm / nejsušším únor 46,2 mm. Celkový průměr trvání slunečního svitu je 1388 hodin ročně / vítězí srpen 183,6 hodin / prohrává prosinec 29,2 hodin. Zajímavé jsou také extrémní hodnoty - např. nejvyšší denní maximální teplota vzduchu: 31,6°C (20.6.2002) / 35,5°C (13.8.2003) / 32°C (12.8.2004), nejnižší denní minimální teplota vzduchu: -21°C (4.1.2002) / -18,3°C (14.2.2003) / -16,9°C (23.1.2004), nejvyšší denní úhrn srážek: 87,3 mm (13.8.2002) / 25,7 mm (1.7.2003) / 24,9 mm (20.7.2004), nejvyšší denní výška sněhové pokrývky: 55 cm (13.1.2002) / 19 cm (4.2.2003) / 34 cm (31.1.2004). Ovšem upustíme-li od přísných vědeckých měření, můžeme se pokusit orientovat třeba i podle lidových pranostik - tak tedy: "Lesknou-li se dráty od lanovky na Ještěd v podvečerním slunci, bude druhý den pršet".

Další informace k této kapitole nabízí stránky:

Divadelní umění je v Liberci prezentováno hned několika divadly. Nejznámější je Divadlo F. X. Šaldy, které se začalo stavět 6. září 1881 a přesně za dva roky a tři dny se v něm konalo první slavnostní představení. V současné době se na jeho jevišti střídají tři soubory, a to činohra, opera i balet. Malé divadlo funguje od roku 1989 a své diváky si získává netradičním pojetím inscenací, což umožňují především mobilní kulisy i hlediště. Převážně dětem jsou určena loutková představení Naivního divadla, jenž vzniklo v roce 1949 a je také pořadatelem vyhlášeného festivalu Mateřinka. Krajská vědecká knihovna je velice významným kulturním centrem města i celého regionu. Díky miliónovému literárnímu fondu, rozsáhlým sbírkám norem, hudebnin, map a přístupem do on-line informačních databází představuje skutečně vydatný zdroj informací. Pro nejširší veřejnost jsou zde připraveny soubory krásné a populárně-naučné literatury, odborná i dětská literatura, studovna a hudební kabinet. Dále knihovna nabízí vzdělávací programy v oblasti výpočetní techniky i různé doplňkové, vzdělávací a kulturní pořady. Milovníkům filmů slouží v Liberci dvě kina Lípa a Varšava, která nabízí světové novinky i nekomerční filmy pod jednou střechou. V Liberci každoročně probíhá i oblíbený filmový festival Febiofest. Mezi další významná kulturní zařízení patří především: Kulturní a společenské centrum Lidové sady a Dům kultury, neboť se zde konají četné koncerty, společenské akce, plesy, výstavy, veletrhy, semináře, školení, prezentace, svatební hostiny, bankety, rauty, večírky a významné oslavy. Své "místo na slunci" si ve městě vydobylo i několik pěveckých sborů (dětských, ženských, mužských i smíšených), z nichž pravděpodobně nejznámějším je pěvecký sbor Severáček. Nesmíme však zapomínat ani na jeho kolegy z branže - např. Rosex, Kvintus, Cantemus, Collibet nebo pěvecký sbor Ještěd. Co se hudební oblasti týče, může se Liberec chlubit i hudebními skupinami: Těla, Jarret, Modrotisk, Krucipüsk, Hush. Cimbálovou muzikou B. Eliáše či Dušana Kotlára nebo uznávaným a legendárním Tanečním orchestrem Ladislava Bareše, Tanečním orchestrem Luboše Ottla nebo Tanečním orchestrem Vladimíra Jánského. Důležité místo v kulturní oblasti má i taneční škola manželů Koškových. Žáci této školy úspěšně reprezentují Liberec nejen v Čechách, ale i v zahraničí. Taneční skupina TAKT je velice známá taneční skupina zabývající se především tancem ve stylu disco formací. Folklór má též své nezanedbatelné zastoupení. Soubor Jizera zpracovává folklór Podještědí, Pojizeří a Podkrkonoší podle původních předloh. Neměli bychom opomenout ani Severočeské muzeum, které jako stálou expozici nabízí Evropské užité umění od starověku do současnosti, Přírodu, Archeologii a Historii regionu; Umělecký plakát. Pro změnu Oblastní galerie se může pochlubit stálou sbírkou Nizozemského malířství 16. - 18. století, Francouzskou krajinomalbou 19. století a Českým uměním 20. století.

Další informace k této kapitole nabízí stránky:

Díky své poloze na úbočí hor nabízí Liberec celoročně ideální podmínky pro mnoho druhů sportu. Na Ještědský hřeben nebo Jizerské hory v létě míří vedle turistů také nadšenci cyklistiky (bikepark), v zimě pak otužilí lyžaři a snowboardisté, kterým jsou k dispozici tratě všech obtížností. Ještědský areál je ostatně i dějištěm lyžařských skokanských klání nadnárodního charakteru a spolu s Rekreačním areálem ve Vesci (běžecká část) byl zvolen za místo pro pořádání prestižního FIS mistrovství světa v klasickém lyžování v roce 2009. Přímo ve městě je pak celá řada různých sportovních klubů, z nichž bezkonkurenčně největší počet fanoušků si přivlastňují: FC Slovan Liberec (fotbalová I. liga) a HC Bílí tygři Liberec (hokejová extraliga). Oba kluby dosahují výborných výsledků a pravidelně obsazují první místa tabulek. Mnoho sportovních oddílů zastřešuje TJ Lokomotiva Liberec, která za dobu svého působení odchovala i řadu mistrů České republiky a někteří z jejích sportovců zamířili také do reprezentačních mužstev. Samotné tělovýchovné jednoty a sportovní kluby libereckého regionu pak sdružuje Liberecká sportovní a tělovýchovná organizace, kde je na 20 000 sportovců, trenérů, rozhodčích a funkcionářů. Kromě přirozených přírodních lokalit poskytují sportovcům prostor pro vyžití i mnohá sportoviště uměle vybudovaná. Nejvýznamnější z nich je liberecká multifunkční hala pod názvem Tipsport Arena. Tato moderní hala s kapacitou až 9000 diváků slouží jako sportovní zařízení a zároveň je místem pro pořádání významných kulturních a společenských akcí. Po stránce technické i svým standardem a profesionálními službami je srovnatelná s obdobnými halami v Evropě i ve světě. Arena nabízí vhodné prostory pro mnohé druhy sportu: hokej, tenis, basketbal, volejbal, florbal, krasobruslení, atletiku atd. Vyhledávaným sportovištěm je rovněž Plavecký bazén na Tržním náměstí, který krom skvělých podmínek pro plavání nabízí i množství doplňkových služeb - např: spinning nebo wellness a beze zbytku tak naplňuje svá 4 hesla: "trénink, kondice, zábava, zdraví".

Další informace k této kapitole nabízí stránky:

Dominantou Liberce je 1012 m vysoký Ještěd, korunovaný podivuhodnou siluetou televizního vysílače a horského hotelu (1966-1973). Neobvyklá stavba si žádala také neobvyklé stavební postupy, z nichž některé byly v praxi vyzkoušeny vůbec poprvé. Autor projektu architekt Karel Hubáček byl za své dílo oceněn vysoce prestižní Perretovou cenou (1969). I samotná budova již získala díky své originalitě mnohá ocenění: např. národní kulturní památka, stavba 20. století a nyní dokonce usiluje o zápis mezi "elitu" - památky UNESCO. Druhým symbolem města je již po několik staletí budova novorenesanční radnice (1888-1893), postavená dle projektu vídeňského architekta Franze von Neumanna firmou Sachers a Gärtner. Pozornost si zaslouží především její bohatě zdobené fasády, vzácné vitráže a nádherná obřadní síň, která je skvělou ukázkou precizní řemeslné práce. Přes svůj věk proto zůstává radnice i nadále jedním z nejvzácnějších architektonických klenotů města pod Ještědem. Dalším magnetem je Zoologická zahrada v Liberci z roku 1919 - nejstarší svého druhu v ČR. V současné době se specializuje na chov vzácných a v přírodě často kriticky ohrožených druhů zvířat, z nichž největší zájem návštěvníků poutá liberecká rarita - bílí tygři. Pozornost si jistě zaslouží i vzácní orangutani sumaterští, panda červená, takini čínští nebo největší kolekce dravých ptáků v Evropě. Atraktivní podívanou nabízí krmení lachtanů, pro děti je připravena zajímavá stezka skřítků, pestrobarevný vláček nebo tzv. kontaktní ZOO, kde si mohou sáhnout na krotká domácí zvířátka a pozorovat je z bezprostřední blízkosti. Liberecká ZOO tak nabízí svým návštěvníkům nejen zábavu a poučení, ale i možnost příjemné relaxace. Dalším významným turistickým cílem města je Botanická zahrada Liberec. Zahrada sice byla zpřístupněna již roku 1895, avšak zásluhou nedávné rozsáhlé rekonstrukce je nyní nejmodernější zahradou v Čechách a její výstavní skleníky jsou opravdovým rájem rostlin. Svou krásou vás jistě nadchnou noblesní orchideje, půvabná květnice, miniaturní svět bonsají nebo unikátní expozice masožravých rostlin. Tvář prehistorie planety zachycuje pavilon Pravěk, atmosféru zámeckých oranžérií si pro změnu vychutnáte u pozoruhodné sbírky kamélií. Zajímavý svět ticha pod vodní hladinou pak nabízí soustava akvárií s rejnoky nebo žraloky, ale i třeba mnohem běžnějšími skalárami a neonkami.V létě nepřehlédnete venkovní rosárium a velké alpinum s teplomilnou květenou severních Čech. Mezi nejvýznamnější liberecké atraktivity se v současné době zařadil ještě unikátní projekt rodinné zábavy - Centrum Babylon. Jedná se o rozsáhlý zcela zastřešený komplex vybudovaný v prostoru bývalé továrny, představující v podstatě "městečko pod jednou střechou." Hlavní turistickou atrakcí Babylonu je velký Aquapark se soustavou bazénů s vodními chrliči, děti pak potěší zejména Lunapark - s množstvím pouťových atrakcí nebo "IQparkem", kde je celá řada pozoruhodných exponátů, detailní modely lidské anatomie, různé hlavolamy, hádanky atd. Babylon dále nabízí několik restaurací různého typu, obchůdky, wellness, bowlingovou halu, hotel či casino.

Další informace k této kapitole nabízí stránky:

Liberec je relativně mladé město, jelikož se první písemné zmínky o něm objevují teprve roku 1352. Ani zdaleka se tedy nemůže pochlubit mnohasetletou historií jako např: Frýdlant, Hrádek či Český Dub (vše 13.st), ovšem díky výhodné poloze u obchodních cest začal nabývat na důležitosti, až nakonec své "rivaly" předběhl a stal se nejdůležitějším městem celého kraje. Jeho významu pak odpovídalo množství honosných, převážně novorenesančních, budov: zámek (1583-1587, kaple 1604-1606, různé přestavby), radnice (původní 1603, nová 1888-1893), divadlo (1881-1883), kostely, muzeum (1897-1898), lázně (1901-1902), atd., které dodnes představují klenoty města. Půvabná je rovněž Liebiegova vila (1897), která svou romantickou krásou zdobí Jabloneckou ulici nebo pozoruhodná stavba Liberecké výšiny (1900-1901) na úpatí Jizerských hor, na jejíž vybudování bylo záměrně použito zdivo získané ze zbořených středověkých domů v Norimberku, aby byla dosažena co nejvěrnější iluze jakéhosi prastarého rodového sídla. A přesvědčete se sami, výsledný dojem je skutečně velice působivý. Chcete-li načerpat trochu atmosféry minulých časů, vydejte se s námi na procházku Liebiegovým městečkem, kde vznikla v letech 1911-23 romanticky pojatá kolonie bytů pro zaměstnance Liebiegovy textilky a bez výraznějších změn přečkala až do dnešních dní nebo podél Masarykovy třídy, kterou lemují secesní vily, jež vás určitě okouzlí svou noblesností. Z objektů, které věrně zobrazují dobu svého vzniku jmenujme ještě tzv. Šolcův dům (1771), který je skvělou ukázkou řemeslné práce (dnes je sídlem Správy Chráněné krajinné oblasti Jizerských hor) a Valdštejnské domy (1678-1681), jež jsou nejstaršími dochovanými domy v Liberci a které najdete přímo v centru města - v těsném sousedství SPŠ Stavební, která nad nimi převzala patronát. Zajímavé stavby a objekty ovšem ani zdaleka nejsou výsadou jen časů minulých. Ponecháme-li stranou moderní architekturu (které se věnuje jiná kapitola) určitě stojí za zmínku leckdy důmyslné plastiky a sochařská díla, jež Liberec v mnoha jeho zákoutích i v samém srdci města lemují. Na Štefánikově náměstí můžete vidět památník obětem 2. sv. války, za divadlem je kuriózní zastávka MHD s názvem Hostina obrů a interiér Krajské vědecké knihovny zdobí tajemná Žíla. U Grandhotelu Zlatý lev vás čeká futuristická svítící Koule a jen o pár metrů dále uprostřed parku trůní dvanáct mramorových bloků představujících Dvanáct měsíců. Hlavně děti si získá veselá skupinka roztodivných tvorů u nádraží MHD, kterým dominuje dvouhlavá želva a pravým rájem soch je pak zoologická zahrada, kde najdete zajímavé dílo inspirované spoluprací Liberce a spřáteleného města Augsburg s názvem Partnerství a kromě něj ještě mnohé další výtvory.

Další informace k této kapitole nabízí stránky:

Během posledních několika let bylo v Liberci postaveno mnoho budov, které jsou zajímavou ukázkou moderní architektury - některé dokonce získaly i prestižní ocenění. Nová výstavba nebytových objektů se soustředí ve větší míře především do tzv. dolního centra města, kde se u OD Tesco tyčí novostavba ve tvaru lodi s názvem Palác Centrum a poněkud futuristická fontána. O pár metrů dále byl do starší zástavby citlivě začleněn nový objekt - OD Atlas a nedaleko něj najdeme i rozlehlý terminál MHD a OD Delta.. Jen o pár kroků dále je v Rumunské ulici Palác Syner a v ulici Moskevské najdete další multifunkční stavbu s mnoha obchody. V ulici Pražské (která je s Moskevskou souběžná) oprášili architekti slávu původně velmi známého Obch. domu Brouk a Babka, kterému dali nový háv ve stylu jeho prapůvodní podoby. Protikladem historické radnice (to už jsme však v horním centru města) je moderní budova KB a nedaleko ní v ul. Rumjancevově elegantní stavba Krajské vědecké knihovny se včleněnou synagogou. Ve Frýdlantské ulici se zase pyšně tyčí moderní budova Základní umělecké školy, která opravdu má být na co hrdá, vždyť byla vyhlášena stavbou roku 1995. V září 2005 byla slavnostně uvedena do provozu liberecká multifunkční hala pod názvem Tipsport Arena, která je blíže popsána v kapitole sportu. Další výstavba nových objektů však i nadále rychlým tempem pokračuje, proto se v ulicích Liberce budete i v budoucnu setkávat se zajímavou architekturou, která vás jistě v mnohém zaujme.

Liberec disponuje školskými zařízeními všech typů. O mateřské a základní školy pečuje statutární město Liberec, školy střední a učiliště spadají pod Krajský úřad Libereckého kraje, vysoké školství pak náleží přímo pod Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy ČR. Vysoké školství je v Liberci zastoupeno tzv. Technickou univerzitou, která je pravým "centrem vzdělanosti", neboť poskytuje vzdělání více než 5000 studentů. Univerzita je rozdělena na následující fakulty: fakulta architektury, fakulta mechatroniky a mezioborových inženýrských studií, fakulta hospodářská, fakulta pedagogická, fakulta strojní a fakulta textilní. Zajímavou možností studia je tzv. centrum dalšího vzdělávání (označované také jako univerzita třetího věku popř. U3V), které nabízí možnost zájmového studia pro občany starší 50 let. Péči o malé a šikovné školáky se věnuje Základní umělecká škola (ZUŠ), která rozvíjí jejich talent v oborech: Literárně-dramatický, výtvarný, taneční a hudební. ZUŠ nejenže vychovává téměř 2000 žáků ve věku od 5 do 26 let, ale budova této školy byla v roce 1995 vyhlášena Stavbou roku České republiky. Škola působí jako metodické centrum, pořádá a organizuje koncerty, výstavy a soutěže.

Další informace k této kapitole nabízí stránky:

Liberecký průmysl se v historii prosadil zejména zásluhou textilní výroby, kdy např. rodina Liebiegů vybudovala v Liberci ve své době jeden z největších průmyslových podniků v celém Rakousko-Uhersku. Po vzniku samostatné republiky došlo z důvodu zmenšeného trhu a dalších vlivů ke stagnaci, přesto však i nadále zůstávala textilní výroba pro Liberec charakteristickým znakem. Po sametové revoluci, která přinesla zásadní změny ve všech oblastech života (průmysl nevyjímaje), došlo k jednoznačnému přerodu výroby. Textilní oblast nemohla vzdorovat přílivu zboží ze zahraničí, čehož výmluvným dokladem je např. ukončení činnosti zdejší mamutí firmy Textilana, a.s. Naopak rozmach prožívá automobilový průmysl, zejména výroba součástek a náhradních dílů do automobilů. V současnosti je srdcem výroby tzv. Průmyslová zóna Liberec - Jih (125 ha) v jihozápadní části Liberce, kde během krátké doby vyrostlo několik výrobních závodů. V přípravě je i další lokalita tzv. Průmyslová zóna Liberec - Sever (67 ha) v severozápadní části města. Pomocnou ruku a především poskytování poradenských a konzultačních služeb v otázkách souvisejících s podnikatelskou činností nabízí Okresní hospodářská komora Liberec, která spolupracuje s Českou agenturou na podporu obchodu / CzechTrade.

Další informace k této kapitole nabízí stránky: