V místech, kde se dnes město nachází, vznikla počátkem 12. století osada Dub, která převzala jméno po osamoceně stojícím stromu. Rytíři sv. Jana - johanité zde v polovině 13. století založili komendu, která však v 15. století zanikla. Unikátní sklepení Johanitského kláštera z první poloviny 13. století bylo nedávno zpřístupněno a další archeologické výzkumy probíhají nedaleko od radnice, která pochází ze 16. století. Mnohé skvosty jsou uloženy v Podještědském muzeu Karolíny Světlé, k nejvzácnějším patří gotický nábytek severních Čech z 15. a 18. století. Slavnou Karolínu Světlou připomínají zde uložené obrazy a knihy, neboť tato spisovatelka čerpala inspiraci pro své romány z kraje pod Ještědem.

Středověké město vznikalo současně s hradem a zámkem, dodnes tvoří jako největší město na řece Smědé jakési správní centrum této oblasti. Městské výsady získal Frýdlant přibližně roku 1537, v průběhu let měnil majitele, snad největší slávě se těšil za správy Albrechta z Valdštejna. Díky tomu, že město tvořilo přirozené středisko Frýdlantského kraje, vznikla zde také celá řada cenných kulturních objektů. To vše nakonec vedlo k vyhlášení Frýdlantu za městskou památkovou zónu. Stejně jako v nedalekém Liberci i zde tvoří dominantu města novorenesanční radnice, která je dokonce dílem stejného architekta - Franze Neumanna. Další památkou je kostel Nalezení sv. Kříže z roku 1551, v němž je i pohřební kaple Redernů. Střed města je obklopen množstvím starých měšťanských domů. Všechny tyto objekty jsou ovšem do jisté míry zastíněny slávou zdejšího hradního a zámeckého komplexu, který je zároveň i nejstarším hradním muzeem ve střední Evropě.

Hejnice je významným poutním místem, jehož historie sahá až do 13. století. Nejznámější místní stavbou a státem chráněnou památkou je chrám Navštívení Panny Marie. Základem dnešního kostela se stala gotická stavba z roku 1472. Dnes Hejnice navazuje na tradice svého historického poslání, a tak se zde konají tradiční poutě. Mezi významné kulturní akce patří koncerty vážné hudby v kostele Navštívení Panny Marie.

Město je připomínáno již ve 14. století jako majetek pánů z Dražic. Později se v jeho držení vystřídali Bibrštejnové, Vartenberkové, Albrecht z Valdštejna a Rohanové. Nejvýznamnější památky města jsou radnice z roku 1889, barokní kostel sv. Prokopa z let 1717-1721, socha sv. Jana Nepomuckého z roku 1773. V Hodkovicích byla díky hojně využívanému letišti založena tradice leteckých dní.

Původní osada byla seskupena kolem kostela, který byl založen ve druhé pol. 13. století. V roce 1466 byl postaven kostel sv. Bartoloměje, a to na místě původního chrámu, zbořeného za husitských válek. Největší rozmach Hrádek zaznamenal v druhé pol. 17. století. Turistickým cílem Hrádecka je rekreační areál Kristýna, kde se pravidelně od roku 1993 koná Akademické mistrovství světa v triatlonu.

Původně bylo na místě dnešní Chrastavy sídliště, založené Lužickými Srby. V polovině 15. století patřila Chrastava husitům, kteří odtud podnikali spanilé jízdy do Lužice. Postupně vznikla na obou březích Lužické Nisy opevněná osada. Významnějšími památkami jsou barokní kašna z roku 1707 a kostel sv. Vavřince. A dále pozdně empírová dvoupatrová radnice na náměstí, v jejíž prostorách bylo v roce 1996 otevřeno městské muzeum, minigalerie G, Informační centrum Chrastava

Toto městečko založil Melchior z Redernu roku 1584 pro své horníky, kteří těžili v nepříliš vzdáleném Měděnci cínovou rudu. Jako výmluvná vzpomínka na tyto časy zůstaly v okolí četné štoly, které dnes slouží především jako zimoviště netopýrů. Nejstarším objektem města je kostel sv. Kateřiny z roku 1607, pozoruhodný je i mramorový pomník G. Menzela - místního faráře a cestovatele. Blízko železniční trati je další kostelík pocházející z roku 1911, kde jsou zároveň i chráněné plastiky. Zajímavou sbírkou o historii a přírodě Frýdlantska se může pochlubit zdejší vlastivědné muzeum, situované v prostorách knihovny. Pouze několik kilometrů od Nového Města pod Smrkem je vzdálen hraniční přechod s Polskem, čehoš mohou turisté využít k návštěvě nedalekých lázní Swieradów Zdrój.

Raspenava vznikala během let podél toku řeky Smědé, dnešní podobu získala sloučením obcí Raspenavy, Luhu, Lužce a osady Peklo. Přesné datum založení není známo, první zmínky se objevují roku 1343. Také zde je vzácnou památkou města kostel, tentokráte novobarokní z roku 1907. V sousedství je krásná barokní brána, která doplňuje secesní faru. U kostela najdeme i rodinnou hrobku továrníků Richterů, kterou projektoval F. Neumann - známý především jako autor liberecké a frýdlantské radnice.

Lázně Libverda jsou vyhlášeným lázeňským městečkem, jehož založení je opředeno zajímavou pověstí. Podle ní měl jakýsi chasník kohouta, který byl stále zdravý a silný. Chasník kohoutka sledoval a tak objevil studánku s minerální vodou. Kolem tohoto zřídla postupem času vznikly známé lázně, proslavené zejména díky blahodárným účinkům zmiňované minerální vody na nervové a pohybové ústrojí. Tuto vodu může každý zdarma ochutnat v pavilonu Kristianova pramene. V těchto lázních se také léčilo mnoho slavných osobností, např. C.M.von Weber, Josef Jungmann a mnozí další. Hojně navštěvovanou kuriozitou je také restaurace Obří sud z roku 1931 na kopci nad městem.

Lázně Kundratice vznikly jako součást městečka Osečná roku 1881 a patří mezi nejstarší lázně v Čechách, ve kterých se používá jako přírodní léčivý zdroj slatina. Malebná obec leží na jižní straně Ještědského pohoří, na pokraji Ralské pahorkatiny a právě podhorská poloha s vhodným klimatem příznivě působí na návštěvníky této oblasti i na lázeňské hosty. V jejich blízkém okolí může najít pozorný turista známou léčivou rostlinu zdejšího kraje - kycol - neboli starček Fuchsův.