Vydáme se na kole do Podještědí, jak se v Liberci říká „za kopec". Vyjedeme z centra Liberce od školy v Barvířské ulici, kde začíná cyklostezka č. 14 A. Je značena žlutými tabulkami s černým číslem stezky. Pojedeme po břehu Nisy k fotbalovému stadionu, kolem nové zástavby, před Stráží n.N. odbočíme vlevo na trasu č. 14, dojedeme do Machnína. Přejedeme přes Nisu na druhý břeh. Trasa č. 3008 vede podél Nisy, lesní cestou vystoupáme nad zříceninu hradu Hamrštejn.

Po prudkém sjezdu lesem odbočíme vlevo na most a trasu č. 21, která prochází Kryštofovým Údolím, obcí se zachovalými domy původní podještědské architektury. Hrázděné, roubené i různě kombinované stavby lemují obě strany silnice, rozbíhají se do strání. V centru obce  vlevo je objekt bývalé školy, dnes restaurace U Kryštofa se stálou expozicí sbírky  betlémů. Nad ní je dřevěný kostelík se zvonicí a farou. Silnice začne stoupat, vlevo je odbočka k technické památce - kamennému obloukovému viaduktu Novina. Byl postaven při budování železniční trati před r. 1900.

Dlouhé stoupání končí v Křižanském sedle (576 m - nejvyšší bod silnice). Vpravo je sousoší Pieta, vlevo informační tabule s mapou oblasti. Následuje dlouhý sjezd do Křižan na křižovatku, kde (vlevo je známá pekárna s čerstvým zbožím) odbočíme doprava na trasu č. 25 - směr Zdislava. Obě obce vznikly ve 14. století, je tu  několik  historických staveb a plastik. Ráz kraje ze změnil. Z lesů a horských pastvin jsme sjeli do zemědělsky obhospodařovaného kraje pod jižním svahem Ještědského hřbetu. Objevují se  siluety osamocených kuželů Tlustce, Ralska a Bezdězu, vpravo  jsou Lužické hory. Po trase č. 3046 projedeme lesem do Janovic v Podještědí. Je tu rovněž několik původních chalup, známé jsou v pískovcových  skalách vytesané kobky, tzv. poustevny, kam chodili rozjímat mniši z nedalekého kláštera v Jablonném v Podještědí.

Trasa č. 241 nás zavede k zámku Lemberk. Založil jej ve 13. stol. pan Havel z Jablonného, manžel svaté Zdislavy. Zámek prošel přestavbou čtyř stavebních slohů, dnešní podoba je barokní. Nejznámější pamětihodností zámku je tzv. bajkový sál se 77 obrazy malovanými dle Ezopových bajek. Zámek rozhodně stojí za návštěvu. Rovněž doporučujeme prohlídku zahrady se staletými lipami a sochařskou výzdobou.  V  Bredovském letohrádku navštívíme expozici o Lužických  horách. Pod zámkem odbočte vlevo na zeleně značenou cestu, vede k  altánu nad Zdislavinou studánkou. Naberte si vodu do lahve, má být léčivá, používala ji již sv. Zdislava k léčení nemocných. Jsme teprve v polovině cesty, přijde vhod.

Kolem rybníka Markvart dojedeme do Jablonného v Podještědí. Leží na území Chráněné krajinné oblasti Lužické hory (o které jsme se před hodinkou dostatečně informovali v  Bredovském zámečku). Jablonné je jedním z nejstarších severočeských sídel, již v r. 1241 bylo zmiňováno se jménem pana Havla z Lemberka. Vzniklo na obchodní stezce vedoucí z Prahy do Lužice. Ve městě je řada zachovalých roubených chalup, významný je mohutný morový sloup a zámeček Pachtů z Rájova známý návštěvou císaře Napoleona. Nejstarší stavbou je kaple sv. Wolfganga ze 13. stol., ale nejznámější je Bazilika sv. Vavřince a sv. Zdislavy. Stojí nad hrobem pečovatelky o chudé a nemocné od r. 1699. Město můžeme shlédnout z vyhlídkové věže zřízené z bývalé věže kostelní.

Vydejme se zpět po trase č. 21 do Dubnice, Žibřidic, Křižan, vyjedeme na nám již známé Křižanské sedlo (576 m). Můžeme sjet příjezdní trasou zpět do  Liberce, máme-li čas, odbočme vpravo na trasu č. 3007, která vede po části Ještědského hřebenu na Výpřež -Tetřeví sedlo -770 m. Můžeme pokračovat na vrchol Ještědu (1012 m), vrátit se na Výpřež a serpentinami do H.Hanychova a po č. 14 , přes Ostašov do středu Liberce - ujeli jsme 80 km. Výlet je také možné podniknout v opačném směru s využitím sedačkové lanovky na Černý vrch - Ještěd.

Textové informace poskytl Klub českých turistů.