Jizerské hory jsou vhodné pro závodní běžecké lyžování i lyžařskou turistiku. Pro populární závod Jizerská padesátka byla v osmdesátých letech min. století upravena a vyznačena trasa Jizerské magistrály. Bývá v zimní sezóně upravována rolbou až na Jizerku, odtud pokračuje na hraniční přechod Orle, kde navazuje na obdobnou síť upravovaných tras v polské části Jizerských hor. Vytváří tak jeden z největších běžeckých areálů ve střední Evropě.

Nejvhodnějšími nástupními místy na magistrálu ve směru od Liberce jsou Bedřichovské sedlo (775 m), zvané též sedlo Maliníku a obec Bedřichov. Do obou míst je možno z Liberce dojet autem i veřejnou autobusovou dopravou. Bedřichov je východiskem do hor a místem startu i cíle Jizerské 50. Stanice autobusu i parkoviště aut je přímo před lyžařským stadionem, kde začíná rovněž nástup na magistrálu. Projeďme si 33 km dlouhou trasu na Smědavu a zpět po části trasy lyžařské Jizerské 50.

Od stadionu v Bedřichově vystoupáme k rozcestí U Buku, po mírném sjezdu se před námi po výjezdu z lesa objeví zasněžená mýtina s dřevěným loveckým zámečkem - dnes restaurací Nová Louka. Od zámečku odbočíme vpravo, po 1 km dlouhé rovince je další rozcestí U Blatného rybníka, kde zahneme vlevo a po cestě s mírným stoupáním okolo Tetřevího kamene dojedeme do Kristiánova (5,5 km).

Před zasněženým hřbitůvkem bývalé sklářské osady je rozcestí upravovaných stop. Pokračujeme rovně, čeká nás 4 km dlouhé, táhlé stoupání na Rozmezí. Je to nejvyšší bod dnešního putování. Bývala zde hranice 3 panství, později okresů Liberec, Jablonec n.N. a Frýdlant. Na další křižovatce tras Na Čihadlech odbočíme vpravo k občerstvovacímu kiosku Kneipa (10 km). Před námi se objevila druhá nejvyšší hora Jizerských hor - Jizera, vysoká 1122 m. Objedeme ji vpravo, silnicí s mírným klesáním - po tzv. Kasárenské cestě až na rozcestí Kůrovec, dále pokračujeme vlevo k chatě Smědava (15 km), cíli dnešní túry.

Objekt byl postaven v r. 1935, okolní chaty již dávno zanikly. Jelikož sem jezdí i četní motoristé ze směru od Hejnic, bývá restaurace hojně navštěvována, známé jsou zdejší zmrzlinové poháry. Při občerstvení si ujasněte cestu zpět. Je možno se vrátit po stejné trase , tj. zpět vlevo a po nám již známé cestě s mírným stoupáním na Kneipu. Masiv hory lze rovněž objet přímou, strmější, ale kratší cestou údolím Bílé Smědé, (vede tudy zpáteční trasa J 50) na Kneipu, kde se obě cesty vedoucí okolo Jizery u kiosku setkávají. Pokračujeme necelý 1 km po rovince na rozcestí Čihadla, dále jedeme rovně po Štolpišské silnici. Objevují se četné výhledy na nejvyšší horu JH - Smrk, na zasněžené vyhlídkové skály nad Hejnicemi i na město se známým poutním chrámem samotné.

Z vyhlídky Krásná Máří (označená krátká odbočka) bývá v údolí vidět město a zámek Frýdlant, zasněžené roviny v Německu a Polsku, povrchové doly i chladící věže dosud činné elektrárny Turów. Tento úsek magistrály patří k nejhezčím. Trasa lyžařských stop nás dovede až k rozcestí Hřebínek (26 km). Dojeli jsme k nejfrekventovanější části magistrály, neboť velká část lyžařů se spokojí s cestou ke zdejšímu občerstvovacímu kiosku a vrací se odtud zpět do Bedřichova.

Na Novou Louku je to pouhé 4 km rovinaté cesty a do cíle v Bedřichově další 3 km. Popsaná trasa je dlouhá 33 km, ale už ten fakt, že vede po stopách J50 dokládá její náročnost, je určena zdatnějším lyžařům. Magistrála bývá projeta vesměs dvěma stopami, střední prostor je vyhrazen bruslařům. Jezděte v pravé stopě a ve sjezdu dejte přednost sjíždějícímu lyžaři. Na rozcestích jsou orientační tabule se zakreslenou trasou Jizerské magistrály. Výše popsaná trasa je v terénu označena červenými šipkami.


Textové informace poskytl Klub českých turistů.