K východisku značených turistických cest na okraji Liberce v  Lidových sadech lze dojet městskou dopravou - tramvají č. 3, odtud se vydáme  po červeně značené, strmé cestě vedoucí okolo Strážního Buku a Ježíškových kamenů do Rudolfova. Vyjdeme z lesa u silniční křižovatky před restaurací Česká chalupa, po silnici však jdeme pouhých asi 100 m, pak opět odbočíme vlevo do lesa a  stoupáme lesní cestou do Bedřichovského sedla, zvaného též sedlo Maliníku (4,5 km).

Z červeně značené cesty odbočíme na zelenou, ta nás dovede k přehradě Černá Nisa (8 km). Přehradní kamenná hráz je z r. 1905, vodní nádrž splynula s okolím tak, že  připomíná severské jezero. U pravé strany hráze stoupá zeleně značená cesta nad  dům hrázného a pokračuje na Novou Louku. Od bývalého loveckého zámečku - dnes restaurace - pokračujeme vpravo po modře  značené cestě k rozcestí u Blatného rybníka, zde odbočíme vlevo a vystoupáme k výrazné skále s kovovým křížkem Tetřeví kámen, odtud je již jen pouhý skok do Kristiánova (13 km). 

 Z bývalé sklářské osady se dochoval jen hřbitůvek a tzv. Liščí bouda, ve které je dnes sklářské muzeum. Cesta stoupá až na Rozmezí, nejvýše položený bod našeho putování. Bývala zde hranice tří panství, později okresů Liberec, Jablonec n.N., a Frýdlant. Mírným klesáním dojdeme k rozcestí Na Čihadle (17 km). Doporučujeme odbočit pár desítek metrů vlevo a vystoupit na vyhlídkovou věž, odkud lze přehlédnout stejnojmenné, asi 15 ha velké rašeliniště. Kdysi bylo schované v hlubokém lese, čihaři tu chytali  ptáky přelétávající vrcholový hřeben Jizerských hor. Dnes je rašeliniště pouhým torzem, je však již obklopené novou výsadbou. Vrcholové části Jizerských hor postihla před čtvrtstoletím kalamita, lesy byly vykáceny, pozvolna se zotavují.

Vrátíme se zpět na křižovatku a dojdeme ke kiosku Kneipa. Modře značená cesta vede vlevo okolo Jizery - (1122 m), druhé nejvyšší hory Jizerských hor. (Po žlutě značené cestě je možno vystoupit na její vrchol, je odtud kruhový rozhled na Jizerky i Krkonoše). Sejdeme k chatě s  restaurací Smědava. Byla postavena v r. 1935. Po červeně značené cestě pokračujeme po Jizerské silnici k  Rašeliništi Jizerky. Přírodní rezervace má rozlohu 179 ha, nahlédnout lze pouze do její části, přístup je na povalových chodníčcích.

Přejdeme několik potoků s tmavou rašelinnou vodou a před námi se objeví první chalupy osady Jizerka. Spolu s kdysi v Prusku ležící Velkou Jizerou patřila Jizerka k nejodlehlejším koutům této části Evropy. Osada byla známa již v 16. století jako naleziště drahokamů, zejména  pouze ve zdejších potocích se vyskytujících černých iserinů. Byla zde sklářská huť, celnice i škola - dnes je v ní umístěno  muzeum zdejších hor. V osadě je  množství restaurací, můžeme navštívit známou Pyramidu, nebo některou pod čedičovým kuželem Bukovcem (1004 m). Zde otáčí závodníci svůj směr při populárním lyžařském běhu Jizerská 50.

Ušli jsme 27 km, ale musíme ještě jít 8 km na nádraží v Kořenově, takže popsaná trasa je určena pro zdatné turisty. Romantická pouť od Bukovce vede po červeně značené cestě podél kamenité, divoké řeky Jizery. U železničního mostu přes Jizeru odbočíme vpravo, podél kolejí dojdeme po červené značce k nádraží  Kořenov (35 km). Vlakem do Liberce pojedeme podhorskou, romantickou krajinou  přes Tanvald , Smržovku a Jablonec n.N.

Textové informace poskytl Klub českých turistů.