Vydejme se do nejhezčích partií západní části Jizerských hor, do bukových lesů a kraje skal. Nejkrásnější jsou při jarním rašení a v době podzimního zbarvení, když opadává listí a otevírají se výhledy do kraje.  Vlakem z Liberce dojedeme do Oldřichova v Hájích (směr Frýdlant). Oldřichov je východiskem do západní části Jizerských hor, začíná tu naučná stezka Oldřichovské háje a skály a lze tu nalézt několik objektů původní zástavby. Od železniční zastávky jdeme po modře vyznačené cestě v souběhu s hlavní silnicí a vlakovými kolejemi, které pod Oldřichovským sedlem zmizí v tunelu, my  stále pokračujeme stoupáním po lesní cestě.

Oldřichové sedlo (487 m) je nejznámějším rozcestím turistických cest v  této oblasti. Z bývalé hájovny vznikl motorest Hausmanka, známý rovněž jako trampská hospoda U Kozy. Je křižovatkou a výchozím místem cest  pěšáků, cyklistů, horolezců i motoristů. Vpravo odbočuje cyklotrasa Viničná směřující do Hejnic, my se vydáme vlevo přes silnici na zeleně značenou cestu , která stoupá k hranici Přírodní rezervace Jizerskohorské bučiny (je označena na stromech červenými pruhy, nevstupovat!) Strmá lesní cesta je lemována skalními uskupeními a přírodními výtvory, nejznámější je skála zvaná Gorila s profilem hlavy podobným těm, z kterých prý pocházíme.

Přes uskupení Lysé skály vystoupáme okolo Skalního hřibu na Skalní hrad (600 m). Stával tu prý strážní hrádek, později zde přebývali loupežníci přepadávající pocestné směřující k Frýdlantu. Toto město se známým zámkem, část Jizerských hor a dále roviny na obzoru v  Polsku a Německu jsou vidět z vrcholu skály. Sejdeme po zelené na rozcestí Hřebenový buk s kovovým křížem, kde přejdeme na žluté značení, které je souběžné se značením naučné stezky. Při  stoupání ve skalních průrvách napomáhají stupadla a kovové žebříky s úchytnými řetězy. Nepřehlédněte odbočení (žlutý trojúhelník až na vrchol) na  Oldřichovský Špičák (724 m, ušli jsme 7 km). Špičák je nejvyšším bodem západní části Jizerských hor a je z něj kruhový rozhled na okolní bukové lesy a celý Frýdlantský výběžek s částí polského příhraničí.

Při sestupu projdeme skalní bránou ze zřícených  kamenných bloků, dojdeme na rozcestí Pod Špičákem. Zde můžeme zvolit dvě varianty další trasy: můžeme se vydat na   4 km dlouhou nenáročnou trasu po žluté k Jeřici a dále  do Mníšku na vlakovou zastávku, nebo je možné pokračovat po zeleně značené Exkurzní cestě přes Guttenbergerovy skály a okolo Temné věže k nám již známému Hřebenovému buku a odtud po modře značené cestě  dojít na vlakovou zastávku v Oldřichově, odkud jsme vyšli. Obě trasy jsou zajímavé, měří shodně okolo 10 km. Je vhodné si příště trasu projít opačným směrem, nejenže se vám změní výhledy, ale můžete při dostatku času skončit v Oldřichovském sedle v hospodě Hausmanka, kde se lépe pod jeleními parohy a obrazy s mysliveckými náměty při rozebírání zážitků čeká. Nezapomeňte však, že to na vlak  máte ještě skoro půl hodiny chůze.

Trasa dnešního okruhu byla sice jen 10 km dlouhá, ale  ve skalách je několik obtížných výstupů i sestupů, které mohou čas průchodu prodloužit a znepříjemnit, takže ji můžeme označit jako lehkou, místy středně obtížnou, vhodnou pro rodiče s dětmi. 

Textové informace poskytl Klub českých turistů.