Vydáme se do nejsevernějšího výběžku našeho kraje, na samý okraj Frýdlantska. Je to málo osídlený pohraniční kraj, kraj  opuštěných polí a stálého větru. V místech, kde předkové kdysi stavěli větrné mlýny, vyrostly elektrárny  využívající stejnou přírodní energii. Do Chrastavy   dojedeme vlakem, nebo autobusem. Při průchodu městem věnujte pozornost baroknímu morovému sloupu a kašně na náměstí, opravené radnici a vedle ní umístěnému Městskému muzeu. Jeho součástí je i nedaleké muzeum zdejšího rodáka - malíře Führicha. Zájemce přivítá i Požární muzeum, druhé největší v ČR.

Modré turistické značení KČT začíná u kostela sv. Vavřince. Vystoupáme  nad Chrastavu, pod námi je zastavěné údolí říčky Jeřice, na obzoru se objevuje Ještědský hřeben a Lužické hory. Po výstupu z lesa pod Spáleným vrchem (581 m) dojdeme na křižovatku se zelenou značkou, půjdeme  vpravo asi 1 km do místa, kde stávala osada Vysoký. Díky své odlehlosti a opuštěnosti bývala sídlem pytláků a pašeráků. Nad osadou, na Lysém vrchu (643 m) stával od r. 1830 větrný mlýn, byl poničen v prusko-rakouské válce v r. 1866. O 20 let později byl upraven na rozhlednu, vedle níž stávala až do poloviny min. století výletní hospoda. Z osady se dochovaly pouhé zbytky.

Vedle rozvalin bývalého mlýna bylo postaveno několik štíhlých větrných elektráren s vrtulemi vyrábějícími elektrickou energii. Byly postaveny o několik let později, než dosud největší větrné elektrárny v ČR v nedalekých Jindřichovicích pod Smrkem.  Vrátíme se po zelené značce na křižovatku s modrou, budeme pokračovat vlevo po zeleně značené cestě nad Horním Vítkovem pod zalesněný kopec Výhledy (669 m). Také zde stával větrný mlýn, několik set metrů východně pod vrcholem na kótě necelých 500 m n.m. Na vrcholu Výhledů by málokdo čekal čedičovou skálu se sloupcovitou strukturou  „varhan". Tento kopec je zároveň hraničním bodem, na jeho severní straně v Polsku je podél našich hranic obrovité území povrchového dolu. Zásobuje hnědým uhlím  zdaleka viditelnou elektrárnu Turów. Celé obrovské  polské území obsahující uhlí bude vytěženo a proměněno v měsíční krajinu, kterou bude nutno po další desetiletí s velkými náklady rekultivovat.

Zajímavý pohled do budoucnosti (získávání energie z obnovitelných zdrojů) můžeme prakticky na tomtéž místě kombinovat s neméně zajímavým pohledem do naopak dávné minulosti. Nedaleko odsud se totiž rozkládá volná replika venkovského velmožského sídla - kurie z 12. století. Díky občanskému sdružení Curia Vítkov, jehož členy jsou milovníci historie z celé České republiky, rostle na vyvýšeném místě nad obcí Horní Vítkov velmožský dvorec a řemeslnická osada. Oživování starých řemeslných technik je zajímavé již samo o sobě, avšak největší událostí sídla pro veřejnost jsou pravidelné akce - např. Wothanburg nebo Antický den, termíny konání najdete na stránkách Curia Vítkov.

Po zeleně značené cestě dojdeme do Václavic. 1,5 km na sever je v Uhelné nejzachovalejší kamenná věž větrného mlýna. Byl před čtvrtstoletím  upraven na rekreační sídlo. Z Václavic lze pokračovat po neznačené silnici přes Liščí horu a Pekařku do Bílého Kostela, kde je vlaková zastávka. Délka trasy je 16 km.  Kdo chce  pokračovat dále z Václavic po zeleně značené cestě, půjde kolem několika přírodních rybníků, které napájí Václavický potok. Poslední rybník je pod hradem Grabštejn. Hrad je přístupný, po prohlídce nás zelená značka dovede na zastávku ČD v sousední Chotyni, vláček nás dopraví do Liberce. Vzdálenost této trasy je 17 km. Ekologicky zaměřený výlet je vhodný i pro starší děti, otázka získávání energie se bude týkat zejména jejich generace. V oblasti nad Václavicemi a Uhelnou má být vybudováno 16 větrných elektráren. Investiční náklad by měl být okolo jedné miliardy korun. Jejich výkon má pokrýt spotřebu elektřiny v 9 - 12 tisících domácnostech.

Textové informace poskytl Klub českých turistů.